vláknina z Polska 5000 g 100% čistota

Popis produktu

karta produktu Vláknina vláknina z Polska 1200 g Vláknina Potraviny bohaté na vláknina: zelenina, ovoce a obilné výrobky Vláknina (vláknina, potravinová vláknina) – různorodé látky, obvykle rostlinného původu, které nejsou tráveny enzymy trávicího traktu člověka a monogastrických zvířat[1][2]. Jedná se o směs látek polysacharidové povahy (celulóza, hemicelulózy, pektiny, gumy, slizy) a nepolysacharidové povahy (ligniny, kutiny)[3]. Konzumace vlákniny je důležitá pro fungování trávicího traktu. - Obsah vlákniny ve 100g[4], rozpustná, nerozpustná - Pšeničný chléb, 1,02, 0,53 - Špaldový chléb, 1,62, 2,84 - Celozrnný pšeničný chléb, 1,51, 5,21 - Kukuřičná tortilla, 1,11, 4,39 - Hnědá rýže, 0,44, 2,89 - Bílá rýže, –, 0,34 - Ovesná Kaše, 0,42, 1,23 - Špagety, 0,54, 1,33 - Jablko, 0,67, 1,54 1Složení 2Vlastnosti 3Energetická hodnota 4Zdroje vlákniny 5Indikace a kontraindikace 6Dávkování 7Poznámky 8Bibliografie Složení[editovat | editovat kód] Dříve byla vláknina spojována s celulózou a surová vláknina byla tvořena celulózou a hemicelulózami. Následně se mezi látky řazené do vlákniny začaly řadit: - celulóza, - pektiny, - hemicelulózy, - lignin, - rostlinné gumy[5]. Stále častěji je mezi složky dietní vlákniny řazen rezistentní škrob[3]. Od nedávna také chitinové krunýře. Ve vláknině lze rozlišit složky rozpustné a nerozpustné ve vodě [2][3][6][7]: - rozpustné ve vodě:pektiny, neutrální hemicelulózy (s vysokým a nízkým stupněm větvení), gumy (mj. β-glukany), rostlinné slizy, algové polysacharidy; - nerozpustné ve vodě:celulóza, hemicelulózy extrahované z kyselých roztoků, lignin, doprovodné složky (kutin, suberin, oxid křemičitý). V medicíně a dietetice se používá funkční dělení na: - vláknina – obsažená v rostlinných produktech, - vláknina suplementární (funkční) – izolovaná z přírodních produktů (včetně živočišných např. chitosan), mající příznivý vliv na zdraví a kvalitu života člověka[1]. Vlastnosti Zpočátku byla vláknina považována za balastní látku, vzhledem k malému využití organismem. V současnosti je považována za složku stravy, která má příznivý vliv na zdraví a zabraňuje mnoha chorobám[8], včetně nádorů trávicího traktu[9]. Vláknina přispívá mj. k[potřebný odkaz]: - menšímu vstřebávání cholesterolu a triglyceridů; - snížení krevního tlaku; - zpomalení rozkladu sacharidů, snížení koncentrace glukózy v krvi a snížení potřeby inzulínu; - regulaci rytmu vyprazdňování – urychlení peristaltiky střev a pasáže obsahu trávicím traktem, zvýšení hmotnosti stolice, prevence zácpy – lignin, celulóza - rozvoji prospěšných střevních bakterií – prebiotická role; - snížení pocitu hladu (bobtná v žaludku – hlavně pektin a celulóza); - vázání iontů sodíku[1]. Jednou z jejích vlastností je schopnost bobtnání (polysacharidy a lignin). Je to způsobeno absorpcí vody, kterou ovlivňuje rozmělnění produktu a tepelné zpracování. Má také schopnost výměny kationtů, která je závislá na výskytu fenolových skupin (přítomných ve frakci ligninové) a karboxylových (přítomných ve frakci pektinové a hemicelulózové). Největší schopnost projevuje frakce pektinová skládající se výhradně z kyselin uronových. Vláknina má také vlastnosti jako: tvorba gelů, vázání žlučových kyselin a adsorpce oleje[8]. Energetická hodnota Dříve se soudilo, že vláknina nezvyšuje energetickou hodnotu jídla. V závislosti na předpisech platných v daném regionu nebo vůli výrobce dané potraviny se přijímá, že kalorická hodnota vlákniny je nulová, činí 2 kcal/g nebo tolik, kolik běžné sacharidy, tedy 4 kcal/g[10]. Ve Spojených státech se přijímá, že rozpustná vláknina má 4 kcal/g, ale nerozpustná vláknina 0 kcal/g[10]. v Polsku se přijímá, že kalorická hodnota vlákniny je cca 2 kcal/g[11]. Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z 25. října 2011 uložilo od 13. prosince 2016 včetně výrobcům potravin povinnost přijímat, že kalorická hodnota vlákniny činí 2 kcal/g[12]. Podle nařízení do 12. prosince 2016 včetně mohly být tyto informace předávány na základě dobrovolnosti[12]. Zdroje vlákniny Pšeničné otruby mají vysoký obsah dietní vlákniny Zdrojem dietní vlákniny jsou mj. zelenina, ovoce, obilné výrobky (obilné otruby, kroupy, přírodní obilné vločky, müsli, neloupaná rýže, celozrnné pečivo a žitné) a semena luštěnin. Vlákninu neobsahují mj. maso, mléko, vejce, alkohol, máslo, oleje a jiné tukové produkty. Indikace a kontraindikace Diety bohaté na vláknina jsou doporučovány lékaři při chorobách jako mj.: obezita, cukrovka, ateroskleróza a žlučové