vláknina z Polska 5000 g 100% čistota

Popis produktu

karta produktu
Vláknina vláknina z Polska 1200 g
Vláknina
Potraviny bohaté na vláknina: zelenina, ovoce a obilné výrobky
Vláknina (vláknina, potravinová vláknina) – různorodé látky, obvykle rostlinného původu, které nejsou tráveny enzymy trávicího traktu člověka a monogastrických zvířat[1][2]. Jedná se o směs látek polysacharidové povahy (celulóza, hemicelulózy, pektiny, gumy, slizy) a nepolysacharidové povahy (ligniny, kutiny)[3]. Konzumace vlákniny je důležitá pro fungování trávicího traktu.
- Obsah vlákniny ve 100g[4], rozpustná, nerozpustná
- Pšeničný chléb, 1,02, 0,53
- Špaldový chléb, 1,62, 2,84
- Celozrnný pšeničný chléb, 1,51, 5,21
- Kukuřičná tortilla, 1,11, 4,39
- Hnědá rýže, 0,44, 2,89
- Bílá rýže, –, 0,34
- Ovesná Kaše, 0,42, 1,23
- Špagety, 0,54, 1,33
- Jablko, 0,67, 1,54
1Složení
2Vlastnosti
3Energetická hodnota
4Zdroje vlákniny
5Indikace a kontraindikace
6Dávkování
7Poznámky
8Bibliografie
Složení[editovat | editovat kód]
Dříve byla vláknina spojována s celulózou a surová vláknina byla tvořena celulózou a hemicelulózami. Následně se mezi látky řazené do vlákniny začaly řadit:
- celulóza,
- pektiny,
- hemicelulózy,
- lignin,
- rostlinné gumy[5].
Stále častěji je mezi složky dietní vlákniny řazen rezistentní škrob[3]. Od nedávna také chitinové krunýře.
Ve vláknině lze rozlišit složky rozpustné a nerozpustné ve vodě [2][3][6][7]:
- rozpustné ve vodě:pektiny,
neutrální hemicelulózy (s vysokým a nízkým stupněm větvení),
gumy (mj. β-glukany),
rostlinné slizy,
algové polysacharidy;
- nerozpustné ve vodě:celulóza,
hemicelulózy extrahované z kyselých roztoků,
lignin,
doprovodné složky (kutin, suberin, oxid křemičitý).
V medicíně a dietetice se používá funkční dělení na:
- vláknina – obsažená v rostlinných produktech,
- vláknina suplementární (funkční) – izolovaná z přírodních produktů (včetně živočišných např. chitosan), mající příznivý vliv na zdraví a kvalitu života člověka[1].
Vlastnosti
Zpočátku byla vláknina považována za balastní látku, vzhledem k malému využití organismem. V současnosti je považována za složku stravy, která má příznivý vliv na zdraví a zabraňuje mnoha chorobám[8], včetně nádorů trávicího traktu[9].
Vláknina přispívá mj. k[potřebný odkaz]:
- menšímu vstřebávání cholesterolu a triglyceridů;
- snížení krevního tlaku;
- zpomalení rozkladu sacharidů, snížení koncentrace glukózy v krvi a snížení potřeby inzulínu;
- regulaci rytmu vyprazdňování – urychlení peristaltiky střev a pasáže obsahu trávicím traktem, zvýšení hmotnosti stolice, prevence zácpy – lignin, celulóza
- rozvoji prospěšných střevních bakterií – prebiotická role;
- snížení pocitu hladu (bobtná v žaludku – hlavně pektin a celulóza);
- vázání iontů sodíku[1].
Jednou z jejích vlastností je schopnost bobtnání (polysacharidy a lignin). Je to způsobeno absorpcí vody, kterou ovlivňuje rozmělnění produktu a tepelné zpracování.
Má také schopnost výměny kationtů, která je závislá na výskytu fenolových skupin (přítomných ve frakci ligninové) a karboxylových (přítomných ve frakci pektinové a hemicelulózové). Největší schopnost projevuje frakce pektinová skládající se výhradně z kyselin uronových.
Vláknina má také vlastnosti jako: tvorba gelů, vázání žlučových kyselin a adsorpce oleje[8].
Energetická hodnota
Dříve se soudilo, že vláknina nezvyšuje energetickou hodnotu jídla.
V závislosti na předpisech platných v daném regionu nebo vůli výrobce dané potraviny se přijímá, že kalorická hodnota vlákniny je nulová, činí 2 kcal/g nebo tolik, kolik běžné sacharidy, tedy 4 kcal/g[10]. Ve Spojených státech se přijímá, že rozpustná vláknina má 4 kcal/g, ale nerozpustná vláknina 0 kcal/g[10]. v Polsku se přijímá, že kalorická hodnota vlákniny je cca 2 kcal/g[11].
Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z 25. října 2011 uložilo od 13. prosince 2016 včetně výrobcům potravin povinnost přijímat, že kalorická hodnota vlákniny činí 2 kcal/g[12]. Podle nařízení do 12. prosince 2016 včetně mohly být tyto informace předávány na základě dobrovolnosti[12].
Zdroje vlákniny
Pšeničné otruby mají vysoký obsah dietní vlákniny
Zdrojem dietní vlákniny jsou mj. zelenina, ovoce, obilné výrobky (obilné otruby, kroupy, přírodní obilné vločky, müsli, neloupaná rýže, celozrnné pečivo a žitné) a semena luštěnin.
Vlákninu neobsahují mj. maso, mléko, vejce, alkohol, máslo, oleje a jiné tukové produkty.
Indikace a kontraindikace
Diety bohaté na vláknina jsou doporučovány lékaři při chorobách jako mj.: obezita, cukrovka, ateroskleróza a žlučové